Tak mé první postřehy:
Andaria žije
.
Potvrzení registrace zabralo necelý den, takže super.
Potkal jsem už i nějaké PK a je moc příjemné, když vás pozdraví a hraje svoji RP, místo kelevarského Kal vas flam (nejsilnější útočné kouzlo, tenkrát).
Cítím se poněkud zmaten, furt moc netuším, co mám dělat, ale to se poddá...
K tvé otázce:
Na Kelevaru jsem strávili podle mě tak 2 roky. Ve finále jsme se přidali k Orderům (královský řád) a jeden z nás se stal i Velmistrem celého Řádu. jenže hra měla smysl jen ze začátku. neomezené skilly znamenaly, že obchod téměř nefungoval. Jen rare itemy. Takže hra pak byla jen o PvP. Vybraly jste si, jestli modří nebo červení a valilo se.
Magie celá včudu, používal se jen kal was flam (ohnivé útočné kouzlo), šipka do sebe pro zrušení paralýzy, heal, paralýza. Kouzla se jely většinou ze svitku (rychlejší seslání, méně many, navíc se při psaní svitku používali inscriptori s gm skillem a itemy na zvýšení magery nad 100%). Žádný prostor pro pestrost, všichni stejné brnění a všichni ten samý postup.
Hrávali jsme spojení přes teamspeak a připomínalo to spíš Counterstrike. Když tě sundali, tak než si pořadně dopadl z koně, tak už tě přes bandáže jeden oživil a druhý svitkama doléčil do plna. Takže šup na koně a valíš dál. Nedělní turnaje to samé, všichni stejný postup, stejný equip. Plno skillu nefungovalo, nebo neměly smysl. Skrývání se dalo použít jen tak, že si ho použil v boji, když protivník sesílal kouzlo a to mu díky tomu failnulo. Ale na klávesové zkratce měl každý hned odkrývání skrytých, takže ti to vydrželo asi vteřinu.
O jedněch prázdninách vypadal můj herní režim takto: hrál jsem od 21:00 do 07:00, pak jsem do 13.00 spal, pak jsem hrál od 13:00 do 17:00, od 17:00 do 21:00 jsem byl s klukama venku a hráli fotbal a kecali o ultimě. Naprostý masakr, ale bylo to fakt peklo.
Stana pak napadlo, že bychom si udělali svůj server. Chvilku jsme tu běhali všichni, ale pak zůstal jen Stan. Myšlenka byla taková, že Stan nechtěl už to univerzálno, chtěl, aby si člověk mohl vybrat způsob hry, která mu vyhovuje. Jako v Diablu, každý máme raději jinou postavu a s jinou se nám jinak hraje. Ale že nemůžete hrát stejně Sorcku a Barbara. Hlavně tu měla být myšlenka, že můžete prožít příběh. někdo jako mocný čaroděj, jiný jako skromný řemeslník. Fungující obchod, nová magie, nové předměty.
A to je to, co mě teďka láká. Hrát si to po svém, že nebude vadit, když se 3 dny nelognu. Hrál jsem teď asi měsíc Wartune, ale to je masakr. Extrémní nátlak na používání realných peněz, jinak se během chvilky nechytáš.
No a teď zas ty: Jak to tady na Andarce šlape? Kdysi jsem tu chvilku hrál, Stan dělal ještě admina. A nesnášel mě tu, protože jsem mu furt hlásil bugy a on z toho nemohl. Funguje ještě to, že když je na zemi hlava a ty se rozběhneš k ní, tak ji pak před sebou kopeš jak kopačák? Mohly by se udělat fotbalové turnaje, pokud to není opraveno
Co se questů týče, je tu rozjetá zajímavá a hlavně spletitá hlavní questovní linie, trochu smutné je ale to, že hráči ji tak uplně nědokáží využít. Úroveň serveru/realizačního teamu bych obecně hodnotil jako chvalitebnou, co v mých očích trochu pokulhává jsou hráči. Hra tak nějak zevšedněla a i hráči zevšedněli, chybí mi tu takové ty "Velké postavy" jako byly v časech kdy jsem začínal, takové ze kterých člověk tekl že je vůbec viděl (Malagar, Willhrub, Chava, a další...) Ne že by tu chyběla velká jména, ale už spíš chybí ten vztah od hráčů...
