Změněná Mišel?

[Anthony Jackson]

Byla noc. Mišel seděla u portálu a líně šoupala nohama. Přísným pohledem sledovala strážníka a na chvilku dala hlavu na stranu. Za několik okamžiků se tam ukázal mág, kterého Mišel už dlouhou dobu znala a považovala ho za přítele.

"Mišel, nezajdeme na hřbitov?"
"Nechodím tam ráda, ale potřebovala bych něco do zásoby. Můžem"

Zvedla se a s dvěma lopatama se vydala na Andorský hřbitov. Kopala na povrchu... kopala i dole v kobce. Nakopala docela slušné množství a po tomto úlovku se rozhodla pokračovat. Její kamarád jí v tom ale bránil. Chytil jí za ruku a ukázal na cestu vedoucí zpět. Čaroděj vyjekl a ohnal se holí.

"Ehm Mišel, asi ty hřbitovy začnu taky nenávidět"

Mišel mávla rukou a vydala se po cestě pokračující dál. Náhle se před ní objevila postava levitující nad zemí. Chytla se čaroděje a krok ustoupila. Duše se hrozně chichotala. Díky znalosti, kterou Mišel umí se ale spojila s duchem a komunikovala s ním. Ten duch si chtěl hrát. Jako mávnutím kouzelného proutku se Mišel společně s čarodějem proměnili v ghůly.

"Já jít napadnout Andor!"
"Ne, budeme strašit obyčejné občany.. nic velkého"
"Hihihihi..."

V Andoru byl klid. Skupinka nemrtvých prošla bránou a zastavila se u portálu. Ghůl se rozhlédl a ukázal na strážníka. Ten pouze pootočil hlavu a děsivým křikem zařval. "NEMRTVÝ" Z nebe se ozvala rána. Do strážného udeřil blesk a ten se bezmocně svalil na zem. Nastal zmatek. Stráž si zřejmě zavolala posily, neboť bylo na náměstí mnoho.. mnoho strážníků. Ghůlové na sebe koukli a rozutekli se pryč.

Za nějakou dobu se ozval temný hlásek...

"Hra to byla ale dobrá!"

(pokračování brzy)

[Anthony Jackson]

Druhý den seděla Mišel doma, a líně hleděla do ledového vojáčka před sebou. Ve městě už byl herold a s ním i starosta. Před nimi stál muž oděn v černém oblečení. Mišel si ho chvilku zkoumavě prohlížela a bedlivě poslouchala diskusi. Hned co herold se starostou odjel, se muž otočil na Mišel a mile se usmál. Nabídl jí měšec zlaťáků za rušnou noc. Mišel ho tedy vzala k sobě domů a měšec skutečně získala...

Jednoho hodně slunečního dne potkala Mišel mladou slečnu, která se procházela kolem veselého domu. Nabídla se, že by v tom domě pracovala. Žena kývla a podala Mišel klíčky od jejího pokoje. "Nastoupit můžete třeba hned"

Dalšího zimního večera se Mišel rozhodla mrknout do Andoru. Byla docela ráda že se ze všech stran ozývalo mnoho pozdravů. Mezi nimi byl i Grrar (Přítel Mišel) "Hum" barbar se usmál a vzal si Mišel na svá kolena. Mezi sedícími seděl i muž, kterému měla Mišel zaplatit 120 zlatek za feny, které zabil její bývalý muž. Nastala docela dlouhá hádka. Mišel to nevydržela... vzala chlápka za vlasy a dotáhla ho až kamsi na náměstí. Ten však vytáhl obrovského hada. Mišel pár kroků ustoupila a dvakrát zaluskala prstem. Přímo před ní se postavil kosťák s lukem v ruce. Namířil si to na hada, ale místo toho zaútočil na starostu. Ten se ohnal a dvojitou ránou dostal kosťáka na zem. Herold se zamračil. "Jsi zatčena Mišel.. tohleto nebudu tolerovat" Mišel se zasmála a utekla kamsi k zadní bráně Andoru. Věděla že když se dostane za bránu, tak se nemůže nic stát, ale zase může dostat zákaz do města (což by bylo asi horší) inu nechala toho. Vyvolala dalšího kosťáka a snažila se uprchnout domů. Marně však. Byla uvržena do žaláře a hned na to převezena do pracovního tábora v Thyrisu.

Vzala si krumpáč a začala kopat. Chvilku se nic nedělo, až najednou se ozvalo prásknutí mřížema a v nich se objevil velký chlapík s bičem v ruce. Začal Mišel silně bičovat... až nakonec omdlela a on jí musel dávat dohromady. Chtěl službičku... Mišel neváhala a začala konat. Nevěděla však že to bude hloupá lež a dozorce jí nenechá utéct. Nažhavila ruce a začala po něm házet ohnivé koule. Ten se oklepal a řezal do ní bičem. Nakonec ale utekl za mříže a Mišel se musela dát zas do toho úmorného kopání..