Jak hloupě přišla Michaela o život..

[Anthony Jackson]

Byl to mrazivý večer. Mišel se i se svou skupinkou vydala do jeskyně zabít draka. Po tomto skvělém výkonu navštívila Tarkas, kde byl stánek s prodejem ledových sošek. Potkala tam ženu svírajíc kopí. Zvědavě pozorovala kupující, a vesele se usmívala. Chytla ženu za rukáv a přitáhla jí k sobě.
"Jak se jmenuješ dívenko?"
"Své jméno nikomu neříkám"
"Aha.. hm.."
Náhle Mišel zacinkala se zlatkou a ukázala na muže v bílé róbě. Jemně kývla a vložila jí do dlaně zlatku. Žena s kopím kývla a pomalým krokem se vydala za mužem v bílé. Muž s velkým úsměvem na tváři se usmál a než stačil říci "Co chcete?" ležel na zemi v bolesti. Mišel se usmála a zaluskala prstem. "Najdu si tě" zazněla poslední slůvka a Mišel zmizela. Vydala se do Thyrisu, kde už to nebylo zrovna nejveselejší. "MIŠEL" ozvalo se z dálky. Mišel se rozeběhla za výkřikem a viděla zabodnuté kopí svého přítele v nějakém pobudovi. Mišel se usmála a koukla na tělo, které se pomaličku sunulo na zem. Po chvilce se objevila skupinka nějakých mužů a temným zařváním zastavili jeho dílo. Muž cukl za uzdu a utekl pryč. Skupinka se rozeběhla za ním a Mišel s úsměvem sledovala tělo bezvládného kněze. Za malý okamžik se ozval klus koní znovu. "Utíkej Mišel!" Mišel kývla a rozeběhla se za ním. Hlasitý klus koní a hlasitý řev se hnal za nimi. Mišel odvázala svého koně, ale než se stačila vyhoupnout do sedla, tak se kůň sesunul k zemi a chvilku se tam mrskal.
"Zastav!" křikl na Mišel člověk, a Windexův kůň se postavil na zadní. Otočil se.
"UTEČ MIŠEL! UTÍKEJ ZLATO!" křikl na Mišel Windex,
Chlap na koni se usmál a kývl na muže za sebou. Prstem ukázal na Windexe, a oba dva přisluhovači se rozjeli za ním. Vousáč se koukl na Mišel a zasmál se. Ta udělala krok zpět a pokusila se utéct. To už se ale vrátila další skupinka mužů a pobaveně sledovali ženu v černém. Bez nějakého dohadování muž vytáhl kopí a silně bodl ženu do ramene. Z poza zad ucítila Mišel další bodnutí. Poplašně se sesunula k zemi a dělala mrtvého brouka. Muži na sebe kývli a rozprchli se. Žena se zvedla a s ukrutným nářekem se vydala k portálu, kde stačila stisknout ruinu. V Tarkase už byla skupinka lovců, kteří jí pomohli. Všechno jim řekla a vydala se do Kavalérie. Potkala tam onu ženu s kopím, svého přítele na koni a jeho otroka. Na zemi leželo několik těl. Náhle se z dýmu vynořila postava oděná v brnění a se sekerou v ruce. "CO SE TO TU DĚJE?! DALŠÍ KREV PRO NAŠEHO VLÁDCE!! ÁÁÁÁ!" nejdříve se rozeběhl na ženu s kopím, které ani ne za dvě minuty uletěla hlava. Lidem na koních se podařila utéct. Muž se sekerou v ruce popojel k Mišel a sekl. Upadla do bezvědomí. Po chvilce už viděla jen samá těla. Rozhodla se tedy, že se vydá domů. Cesta byla dlouhá a jít portálem jí v tu chvilku ani nenapadlo. Koupila si dvě lahve piva a cestou popíjela. V dálce zaslechla nějakou píseň.
"Dobrý den slečno" uklonil se muž s loutnou v ruce.
"Hmm? No dobrej už nebude" zazubila se Mišel a plácla barda po hlavě.
"Neměla byste se tu toulat. Jsou tu různé nástrahy." odsekl bard a trochu ustoupil.
"Já!" ukázala na něj prstem a zakymácela se. "Si jako můžu chodit kam budu chtít" vyplázla na něj jazyk a pokračovala v cestě.
Bard pokrčil rameny a vydal se po svém. Po koutku oka sledoval ženu. "SLEČNO! BACHA!" zařval bard a rozeběhl se k ní. "Mmmm?" ozvala se Mišel a žuchla do jámy. Po chvilce se ozval smích. Bard zvedl obočí a sehnul se k jámě. Bez jakéhokoli slůvka natáhl ruku a pobízel slečnu gestem. !Ne! Dobrý... se tu neztratím" bard dal ruku opět k tělu a rozvinul jakousi mapu. Potom se mu ve tváři zjevilo zděšení.
"Slečno, musíte okamžitě ven, vždyť ani nevíte, kde se nacházíte! Tohle je stará šachta! Vylezte ven, pomohu vám." Mišel mávla rukou a zvedla se na nohy. Po chvilce ticha se ozvalo jemné klepání klepet o hlínu. "Hm! Pavouků se nebojím" vytáhla louč a zasvítila si do tmy. Před Mišel se postavila strašně hnusná žlutá zrůda. Zaklepala klepety a otevřela hubu do kořán. Bylo to spojení člověka a pavouka. Žena začala couvat a natahovala ruku k bardovi. Ten ruku opět natáhl k ní a sledoval situaci. Pavouk zaklepal klepety a kolem Mišel se objevila další skupinka pavouků. Žena polkla a hlasitě zařvala. Bard čapl po loutně a cosi zabrnkal. Pavouk na melodii zareagoval a udcupital pryč. Bylo jich ovšem moc a všichni se nedali odlákat. Bard věděl že je konec. Postavil se a couvl krok zpět. Žlutý pavouk se sápal ven. V tu ránu bard čapl šavli a sekl pavouka do nohy. Ten, jako by vykřikl a zamířil opět do díry. Za několik okamžiků se ozval výkřik. Bard couvl ještě o krok, a potom už pelášil kamsi k Andorskému hradu. Za několik hodin se vydal na ono místo s menší skupinkou lidí. Neviděl nic... akorát kosti...