Saldorovy pivní cesty.

[gothicoblivion]

Saldor hned po svém příjezdu na Andarii šel navštívit hospodu. Sedl si k nejzapadlejšímu koutu hospody a rozvinul starý pergament a začal číst: „Znovu nabít mé schopnost. Rozluštit a vytvořit nejlepší pivní mok. Získat stoupence pro Beeruse. Ztotožnit a ovládnout druhou osobu ve mně. Pomoct co nejvíce lidem na Andarii. Ukázat pravdu o Bohu…“ Sroloval svitek a dal si ho do batohu. „Beerusova noho to je seznam dlouhý, jak moje výdaje na misích…“ Mávl na hostinského „Zdravím neměl byste jedno pivo na sekeru?“ Hostinský na něj vytřeštil oči: „Na sekeru ti nikdo nic nedá, zaplať a pak budeš mít piv, na kolik ti zlátáky budou stačit.“ Saldor se na něj zamračeně podíval a zvedal se od stolu. Šel z hospody a i z Thyrysu, šel do lesa a tam si lehl pod strom. Podíval se na nebe a začal se modlit: „Beerusi, já vím, že tu nemáš moc, ale přesto jedno vychlazený orosený pivo by si mi nedopřál?“ Saldor posmutněl. „ Ach jo, tak hold budu bez piva.“ Ale stalo se něco, co Saldor nečekal. Z nebe sestoupil jemný pramínek světla a zasvítil Saldorovy na měch a ten se jakoby zázrakem naplnil. „Beerusi děkuji.“ A dával si plné hlty Beerusova piva. „Nu,abych se teda dal to těch úkolů.Vzhůůůru do Thyrisu…“ Vstal a rozběhl se. Avšak úplně jiným směrem než byl Thyris. Stále se vzdaloval, ale stále řval své: „Do Thyrisuuu!“ A zmizel v lese.

[gothicoblivion]

Celej pohmožděnej a mírně poraněn se Saldor vracel z lesa. Tolik otázek mu prolétalo hlavou:" Kde to jsem? Co tu vlastně mám dělat? Proč jsem sem vůbec šel? A co dělá ta napíchlá veverka na mojí holi?No na některé otázky, je lepší neznat odpovědi." Z hole sundal veverku a pohřbil ji.Pak pospíchal do města. Od bankéře se dozvěděl, že je ve městě zvané Thyris, jemuž se také říká Perla jihu. Saldor šel opět tam kam ho jeho nohy táhli. Do hospody. Všiml si, že v hospodě sedí jeden postarší muž a válečník v brnění. Přisedl si k nim v domnění, že se dozví něco o místních poměrech. Ovšem vypadalo to na nudnou diskuzi. Saldor se tomu bránil, ale nakonec ho porazil jeden zákeřný nepřítel. Spánek....

[gothicoblivion]

Když se dalšího dne probudil, návštěvníci už byli pryč. "Mno nic musím se už konečně dozvědět něco více o tomhle kontinentu." Řekl si a šel se projít po městě. Cestou narazil na mladého řemeslníka. "Zdravím." Pozdravil jsem ho. "Nazdar." Odvětil. "Povíš mi něco více o městě?" "Ty jsi tu nový?" Kývl jsem. "Tak pojď, povím ti všechno." Šel jsem. Ten mladík mi pověděl všechno. O bance, bydlení , výdělku atd... Poděkoval jsme mu za všechny jeho rady a vydal jsem vzpřímen směrem dolů od banky. "A nyní celý svět bude říkat, S..áááá." Jeho proslov přerušilo žbluňknutí. Celý mokrý se Saldor vydrápal na břeh."Tak dneska ne, ale zítra se těšte na Saldora." Pšíknul. Vzal svůj kožený mněch a vydal se do lese se slovy: "Ale nejdřív se jdu vyspat."

[gothicoblivion]

Další den. Saldor pln odhodlání šel do Thyrisu hledat mistra, jenž by ho naučil něco o kněžských dovednostech, které z nepochopitelných důvodů zapomněl. Ptal se mnoha lidí, a dozvěděl se leccos jmen. Jeho pátrání nevedlo ke konci, až jednou potkal dívku. Byla to také kněžka a také hledala mistra. Tak slovo dalo slovu a oba dva putovali a hledali spolu. Marně. Saldor se s dívkou rozloučil a šel se prospat pod les. Když usínal věděl 2 věci. 1) Jednou určitě mistra najdou a 2) Ta hromada hlíny není hlínou, nýbrž mraveništěm. Hned co Saldor našel mast na štípance a bezpečné místo na spaní, zalehl a usnul. Zítra ho čeká parný den.

[gothicoblivion]

Když se Saldor ráno vzbudil, vrhl se do hledání. Tentokráte se dozvěděl i jméno jednoho kněze: Níthiel . Při mnoha nezdařených pokusech, potkal znovu dívku ze včerejška. Když spolu vedli hovor, dozvěděl se, že se jmenuje Nirae. Tak společně vydali k oné Níthiel. Bohužel nebyla doma, tak ji nechali vzkaz.
Hodiny ubíhaly a Nirae musela nutně odejít. Saldor to ovšem nevzdával. Večer když zkusil navštívit Níthiel, mněl štěstí. Byla doma. Ovšem k hořkému výsledku Saldor došel. Níthiel ještě není mistr, ale i tak mu dala rady, které jako kněz bude potřebovat. Poděkoval proto a rozloučil se. "Uff to byl perný den." Řekl si a šel do jungle. Když se chtěl prospat, vzpomněl si, že je hladový. Naštěstí našel pár červených hub. Udělal si je narychlo na ohni a když je snědl, začal se cítit příjemně. Před očima mu přebíhali barevní sloni, kuřata, stromy se ohýbali.... Tak Saldor zjistil jednu věc, ne všechny houby jsou bezpečné jíst.

[gothicoblivion]

Další den. Saldor pokračoval v hledání mistra, který by mu pomohl v cestě stát se mistrem. Opět se mu podařilo potkat Nirae a společně s ní se znovu vydali k Níthiel. Od Níthiel se dozvěděli další jméno kněze, jenž by je mohl něco víc přiučit.Údajně žije v Lewanu. Nirae se rozloučila s tím, že zkusí najít onoho mistra na vlastní pěsť. Jakmile Nirae odešla, vydal se Saldor do Lewanu. Sněť stromů a domů Saldora akorát dezorientovala, takže se nakonec dostal, až za hranice města. Marně pobíhal lesem, než někoho potkal. Stará dáma se na něj podívala. "Nepomohl bys mi najít jednu bylinku mladíku?" Saldor kývl a otázal se. "Babičko je tohle ještě Lewan?" "Ne není chlapče, jakmile si prošel branou,dostal si se z Lewanu." "Babičko jak mám u sto korbelí piv poznat, kde je dům na místo stromu ?" "Zbystři své smysli chlapče." "Tak děkuji." Saldor odešel pár kroků od babičky a zavřel oči. Slyšel v dáli cvrkot ptáčků.Otevřel oči a uviděl veverku v korunách stromů, které si předtím nevšiml. Dotkl se stromu a poznal, jak je starý. Nadechl se a ucítil smrad lejna. "Tak některé smysli nepotřebuji..." Řekl si a vydal se směrem k Lewanu.

[gothicoblivion]

Šel pomalými kroky. Mnoho nájmů a budov prošel, až našel pronájem který hledal. Ze zadrženým dechem zaklepal. Otevřel mu elf. Vypadal velice moudře. Když s mnou prohodil pár slov, dozvěděl se Saldor nemilou věc, že i onen elf není mistr, ovšem naučil ho další věci, které Saldor potřeboval vědět. Poté se rozloučil a vydal se vyzkoušet své znalosti do jednoho místo, o kterém se dozvěděl. Vydal se do Andoru. Jen co ovšem udělal pár kroků, uviděl hospodu. "NE! Musím prověřit mé nově nabité síly." Ovšem jen co udělal pár kroků, otočil se a vydal se do hospody."Síly počkají, pivo ne." A šel vesele dovnitř.

[gothicoblivion]

Najedený,nalitý vyšel Saldor z hospody a zamířil do 12ti bran. První dvě brány pokořil rychle, ovšem třetí už ne. "Hm jsem ještě moc slabý.Musím si najít nějaké společenství." Řekl si a vydal se zpět do Thyrisu. Vytáhl starý almanach cechů a spolků. "Hmm omezím to jenom na Thyris a Havant." A ihned vypsal na papír několik cechů. "Dále bych mně vypsat jen cechy, jenž by mně nechtěli vymývat mozek jejich božstvem." A vyškrtal na seznamu pár cechů. "Pak ještě musím brát v potaz, jak moc lidí jsem z daného cechu zahlédl." A další škrtance přibyli. "Pak musím najít takový cech, kde na mně nebude čekat moc práce." A zas proškrtal. Pořád mu tam zbývalo několik cechů. "Který vybrat?" Pak si ovšem uvědomil jednu zásadní věc. S jeho rozhodnutím by mu měl poradit samotný Beerus. Vyšel proto do hospody a objednal si korbel. Nejdříve pronesl modlitbu, poté pronesl Beerusovo pivní desatero, a nakonec své smysly k vychutnání si piva. "Co mně rušíš Saldore?" Ozvalo se mu v hlavě. "Potřebuji tvoji pomoc s výběrem cechu." "Hmm jaké máš možnosti? Ihned jsem mu proto řekl několik málo zbývajících cechů. "To je ale názvů. Víš co? Zkus ty Ochránce. Aspoň budeš někoho chránit. A ještě jedna věc nezapomeň šířit moji víru.""Nezapomenu." "Tak upaluj Saldore mně ještě čeká pár dam na pobavení." "Děkuji to Beerusi." Pronesl Saldor apln radostí vyběhl z hospody. Ovšem zapomněl na dvě věci. 1) Je v Thyrisu.
2) Pár metrů od hospody je moře. Po krátkém osvěžení se Saldor vydal zpět do lesa se slovy. "Musím si to už někde zapsat...."

[gothicoblivion]

"Musím najít Jindru, musím najít Jindru." Opakoval Saldor jak kolovrátek. Po několika minutách hledání se mu to povedlo. "Zdravím pane Jindro směl bych s vámi mluvit."Vyhrkl na něj. "Zdravím,co bys potřeboval?" Chtěl bych se k vám přidat. Po krátkém rozhovoru v sídle Ochránců v Thyrisu, dostal Saldor souhlas, že může vstoupit, ale jen když splní úkol. Saldor se onoho úkolu bál a tak pil o sto šest. V ten den, když onen úkol mněl dostal, se tam objevila žena, Saldor jí od někudy znal, ale byl moc opilý. Ani ten úkol si moc nevzpomíná, jen věděl, že mněl získat telekomunikační krystal, který měli dva rváči co se mlátily mezi sebou,a že se při tom střískal co nejvíc to šlo. Ten den si Saldor nic nepamatoval, jen věděl že druhý den byl polonahý v koruně stromů s šiškou v ruce. "Hm splnil jsem tu zkoušku?" Říkal si pro sebe. "Mno každopádně si odpočinu a odpověď si nechám na zítra." Řekl a usnul.

[gothicoblivion]

" Povedlo se?" Podivil se Saldor."Hm,takže přece jen jsem Ochránce." U Ochránců si Saldor připadal sám, ale nevěděl, že jeden den se mu zapíše do jeho života a tenhle den nadešel. "Útok na Ileren. Ale-ale oni uctívají toho jejich Boha..." Když se mu k němu dostala ona zpráva. Zamračil se. "Ne, takhle nesmím přemýšlet, bojují proti démonům a já jim musím pomoct." Šel do cechovny a přemýšlel, jak bojovat s démony a motal si obvazy na ruku."Tolik práce a tak málo času." Říkal si Saldor a přemýšlel. Jak tak přemýšlel a motal, a motal, tak najednou mu ruka padne k zemi. Saldor se probral. "A sakra." Řekl a koukal na obří huču na jeho ruce. Začal odmotávat. Jakmile obvazy ve správné míře byli připraveny, vydal se nabrat pivní zásoby. Přípravy byli u konce a tak se pomalu belhal k Ilerenu. Byl nervozní. Ale když viděl lidi kolem dodávalo mu to sílu. "Za Beeruse!!" Zařval, když se armáda démonů blížila. Léčení a běhaní. To bylo to, co Saldor dělal, ale dělal to rád. A když zjistil, že je po boji, vydal se zpět do Thyrisu. "Ufff" Celý vyčerpaný se vydal do cechovny. Otevřel dveře a svalil se na zem. To ovšem nepočítal s tím, že obsah v jeho čutoře není pořádně utěsněn. Rázem se otevřeli dveře. "No podívej na něj, ani ne 5minut od boje a on je jak dělo, jak on to dělá?" Osoba vedle pokrčila rameny. "Kdo ví.."

[gothicoblivion]

Dny ubíhaly a Saldor se čím dál víc věnoval studování. Studoval nejen magické věci, ale i to co vydrží. Při jeho studiích neměl čas na svůj vzhled a tak vypadal jako opice po ránu. Naneštěstí mu do jeho tréninků přibily i Lewanské výcviky, na které chodil rád. Takhle dny ubíhali a Saldor se učil a učil. Až jednoho dne dostal rozkaz:"Půjdeš do Ilerenu stavět opevnění!" "Ale, ale... To je práce!" "Neremcej pořád." Tu dobu trénoval stylem pivo, pivo jedna stránka. A pak nadešel ten den. Zrovna se Saldor učil něco málo o anatomii, když přišel Jindra. Saldor jen mírně kývl, vědíc co ho čeká. "Co tam budu dělat?" "Rozveselovat všechny okolo." Tyhle slova Saldorovy vrátily usměv do tváře. Když skupinka došla do Ilerenu, Saldor mněl pohodovou náladu. Jakmile Jindra předal instrukce a Saldor věděl, kdo bude jeho pivní zásoba, to začalo. Saldor se vožral. Tu tančil kozáčku, tu dělal kotrmelce a mnoho dalších věcí o kterých ani sám nevěděl. Když pak stavění opevnění bylo postaveno, tak se všichni vraceli domů. Saldor naštěstí po svých. Jakmile dorazily domů a všichni zmizeli Saldorovy s dohledu začal tančit. Jenže jakmile se dostal k otočce tak spadl a usnul. Spalo se mu dobře? Kdo ví. Bude si zítra pamatovat co dělal? Kdo ví. Bude vědět, že když spadl na stůl tak rozbil pár lahváčů, které si schoval? To určitě bude vědět.