Módní segregace a najití temné stránky

[gothicoblivion]

" Stříbro, za kolik se asi dá koupit?" říkal si řemeslník při cestě z banky. "V Andoru snad bude levné, ale teď tam loví ty od Bratrstva." Řemeslník si sedl na lavici. "Musím, musím tam jít nehledě na nebezpečí." Zvedl se a pomalu kráčel k teleportu vládců. "Snad mně Vládci pomůžou, když se něco stane." U teleportu si odepnul plášť, byl pro něj jako pro válečníka meč bez něj se cítil nahý. Polkl a vkročil do teleportu. Stáli tam oba dva. "Jen to stříbro zjistím a rychle zpět." Říkal si v duchu. Nestihl ani dojít za bránu a už mu byli v patách. Jedna rána do srdce stačila.Marně se řemeslník snažil říct pravdu. Táhli ho do vězení. Ještě se marně snažil něco dodat, ale herold byl tvrdohlavý a odešel. Řemeslník se posadil na vězeňskou pryčnu a začal vzlykat. "Vzali mi pověst. To jim nedaruji." Vzlyk ustal. Řemeslník se usmál, protože myslel na jediné. Pomstu...

[gothicoblivion]

Hodina pro někoho málo, ale pro řemeslníka věčnost.Rozhlédl se po cele. Vězně naproti znal, byl to jeden od Bratrstva. "Odsouzen za nic, protože nosím to co jiní, pomsta bude moje motivace pro přežití." Říkal si a našel si novou zábavu. Podobizny na stěně vězení jakoby z oka vypadli oboum heroldům. "Ještě že malování je mým koníčkem." A házel kamínky do hlav. "Je mi jedno, jestli se sem dostanu znovu, pomstu musím vykonat." Švihl tác s jídlem na obraz. "Když bude potřeba, spolčím se se samotným peklem abych vykonal pomstu.Tabák tu nemám,nic tu nemám jen moji touhu po pomstě." Naráz začal vzlykat. Doběhl k vězeňské stěně. "Ne, nesmím, nesmím se stát tím či nechci, ale oni mi vzali mojí důstojnost, teď mně všichni budou vidět jako vyvrhele." Stiskl mříž. Otočil se a vrátil se ke své zábavě se slovy. " Co jen budu dělat..."

[gothicoblivion]

Dvě hodiny. Místo starého dobrého řemeslníka, tam byl jiný, zlejší a šílenější. Koukal na svůj vězeňský mondůr. "Takové hadry, ani žebrákovy nosit bych to nedal. Plášť a moje oblečení to je to co mně dělá svým pánem. Segregace, nemají rádi červenou, jako býci." Koukal na talíř s vězeňskou šlichtou. "A tohle tu musím jíst." Projížděl rukou ve vlasech. "Copak není spravedlnost?! Někdo mi musí pomoct." Koukl se na obraz herolda vpravo. "Ty co máš ruce zašpiněné mojí krví budeš litovat nejvíc. Požádám o pomoc kohokoliv, kdo mi nabídne tvoji hlavu!" Odmlčel se. "Ne, to nesmím. Zkusím to po dobrém a až pak po zlém..."

[gothicoblivion]

Tři hodiny. Řemeslník sedí v rohu a ovládá ho pocit bezmoci. Kolem něho vrahové a jiná verbež. "Copak opravdu není spravedlnost? Copak lidé místo spojení bojují mezi sebou?Je nějaká spravedlnost?" Řemeslník se postavil a šel k rohu na močení. Ulevil si. Pak si sedl opět na postel do rohu a pokračoval. "Andor a Imer obsazený o Ileren se válčí...a lidé? Cechy se hašteří mezi sebou. Pretoriáni mají dost starostí s přestavbou. Někteří jednotlivci myslí jen na sebe a těch, kteří myslí na spásu všech je jak šafránu.." Řemeslník se podíval na šplhajícího švába na zdi. Zaťal pěst a rozmázl ho. "Pouze já všem ukážu cestu. U pomsty to neskončí... Upozorním lidi, že nebezpečí, které jim hrozí je velké.Je mi jedno jestli to půjde po dobrém, nebo po zlém.Lidé, elfové, barbaři se musejí spojit a vyhnat to zlo." Rozmázl dalšího švába kousek nad svojí hlavou. Pak se koukl na obrázek vpravo. "A ty poznáš spravedlnost a je mi jedno, kolik nevinných jako já si sem dostal. Zaplatíš za to!"

[gothicoblivion]

Čtyři hodiny. V klubíčku schoulený řemeslník se třásl. Nemohl pochopit, proč se děje tolik špatných věcí. Nevnímal kolik švábů už zabil, ani ty podivné zvuky mrtvých kolem. Myslel na něho. Dříve si ho vážil. Věděl že i špatná osoba se může stát dobrou. Souhlasil s jeho názory na vysvobození, ale nyní mu on vrazil kudlu do zad. Ukradl mu pověst. Nikoho nebude zajímat, že tu skončil bez viny, budou vidět jen kriminálníka.Ze všeho toho mu bylo zle. Neměl už sílu. Schoulil se do klubíčka v rohu a pronesl ke stropu: " Bože, Athone, božstva, kdokoliv, to nevidíte, jak trpím. Proč? Za co mně trestáte?Lidem, které jsem pomáhal bylo přece dost ne? Když mi nepomůže, pak by možná on..." Otočil se směrem, kde by mohla být hrad. " On by možná mohl..." Řemeslník sklopil hlavu a usnul.

[gothicoblivion]

Řemeslník se ráno probudil . Vypadal klidně ráno zvládl svou denní rozcvičku (100 kliků,100 dřepů, 100 zhybů..).Pak též potrénoval trochu atletiku a rozhlédl se po cele. "Jóóó být tu za plášť je fakt k popukání.Třeba si ze mně dělají srandu a co nevidět my řeknou že je to fór." Řemeslník se podíval na podobizny heroldů. "Příště vyhlásí zákaz vstupu všem ve škorních, nebo líp všem co mají dlouhé vlasy. Segreganti..." Řekl ironicky.Vzal do ruky kámen a švihem ruky s ním rozplácl švába. "Dobře, když ze mně udělali zločince, klidně jim budu." Řemeslník prošel celu. Posadil se na pryčnu a schoulel se do klubíčka. "Musí, musí mně odsud někdo odsud dostat.Kdokoliv než se tu dočista zblázním. Je mi jedno, jestli spáchám něco nesprávného, když mně odsud dostanou, podvolím se.." Pak se náhle zarazil. Podíval se do stropu a řekl "Nebo... Se odsud dostanu ven, porazím pár nemrtvých a osvobodím Andor.Pak by se heroldi museli podvolit. Ale bože, kdokoliv poraďte mi jakou cestou se vydat?"

[gothicoblivion]

Odpoledne. Řemeslníka přemáhala beznaděj. "Plány.." Podíval se na hromadu mrtvých švábů. "Zůstanu tu a pak se očistím..Blbost zavřou mně znovu, protože budu pro ně nebezpečný." Odmlčel se. "Vyčkám, pár dní jestli mi Vládci a společníci pomohou.Blbost, nikdo mi nepomůže.." Koukl na stěnu. "Uteču, ANO uteču.." Zasmál se a začal vymýšlet plán útěku.

[gothicoblivion]

Jeho plán byl snadný. Rozbít zámek a dostat se ven. Ovšem byl tu problém. Výuku tohohle předmětu ve škole prospal. Nevzdával se. Kámen velké velikosti najít nebylo problém. Rozštěpit ho také ne. Ale najít odvahu to udělat,problém byl. S jeho přítomností problém nebude, figurínu už mněl více měně udělanou.

[gothicoblivion]

Řemeslník šel k zámku. Studoval ho. To co viděl ho naplnilo pocitem štěstí. Není to docvaklé. Stačí přesná rána a budu venku. Rozhlédl se po vězení. Vězňové ho nepozorovali. Neváhal. Vzal špičatý kámen a vrazil do zámku. "CVAK" Zvuk, který byl slyšet znamenal jedno. Cesta může být volná. Zkusil pohnout mříží. Povedlo se! Nelenil a plížil se ke svobodě. Ve vězení pusto. Strážníci se schovali před nemrtvými. Sešel dolů po schodech. Tam strážník u stolu s pytlem jeho zabavených věcí a klíčem ke svobodě. "Ti nemrtví jsou slyšet čím dál víc." "Máš pravdu a mi máme tu nejhorší službu." "I bez platu." "Máš pravdu, pojd se najíst nemrtví se tu nedostanou." A strážník se zasmál. Zvuky utichli. Řemeslník nelenil a plazil se po zemi. Vzal pytel i klíč a pomalu se blížil k východu. V duchu si říkal. "Musím se očistit."

[gothicoblivion]

Řemeslník vyběhl ven. Nelenil a oblékl se do svého hávu.Pak padl na zem a políbil ji. "Svoboda..." Postavil se. Koukl se směrem k Andoru "Ne, nebudu tím, čeho se bojím. Vyřeším to dobrou cestou." Nadechl se a vyrazil dokázat svoji nevinu.