...15. zápis...
Milý deníčku, všechno se to teď uskupilo a je ze mě nejhorší člověk na světě!!! Začnu třeba příhodou z Andoru. Jednoho krásného rána vyšlo sluníčko. Okolí obklopilo listí ze stromků a rolníci orali svá pole. Vyjel jsem si do Andoru. Kde nic-Tu nic...pod koněm leželo bezvládné tělo Andorského strážníka. Rozhlédl jsem se kolem, když v tu se ozvalo: "On! Byl to on! My to víme" najednou se kolem mne objevilo několik známých, ale i neznámých osob. "Pakujte se z tohoto města" ozval se starosta a tasil meč. Já se nikam nehnul a všem jsem se marně snažil říci že za to nemůžu. Starosta mne bodl do nohy.... co mi zbývalo? Rozutekl jsem se kamsi k hospodě a zavřel se tam.
Druhý den bylo deštivo. Venku se ozýval akorát zvuk klusajících koní po dlažbách. Dole v hospodě seděla má dobrá kamarádka a vyptávala se, proč na mne stráže útočí. Nebyl čas na vysvětlování... má slova byla akorát "Musím odjet, ale vrátím se brzy" hodil jsem přes sebe starou kapucu a vydal se kamsi do lesů. Po cestě mne ale napadla banda otrokářů a začali na mne křičet "ÚTOK, ÚTOK, ÚTOK" musel jsem se dostat pryč, ale nešlo to... vím že se mi tenkrát zatmělo před očima, ale víc toho nevím.
...V Zajetí...
Ach, to jsem to ale dopadl... sedím tu se svým kolegou... nazvěme ho Kosťák. Ne vážně, s nikým živým tu nesedím. Ráno dostanu pár ran bičem a to je všechno. Celý den makám a makám. Dřu se... špiním se... umírám? Hmm.. na to teďka nemůžu myslet. Ten chlápek v plátech říkal že bych mohl být do tří dnů venku. Pokud si to teda zasloužím. Já myslím že zasloužím. Alespoň že můžu psát do tebe... nikdo ti mě nevezme. Psát do tebe budu do konce života... i kdyby to mělo být zítra. Bojím se o sebe. Mám hrozný hlad, krystal tu nefunguje, moje šperky jsou fuč. Achjo!
Čtvrtý den jsem dostal konečně nášup. Tentokrát se měnila stráž a ten plecháč asi nemohl koukat, jak jeho otrok umírá. Dal mi 10 nožiček párků, kolo sýra, a dokonce i džbán mléka. Byl jsem nacpán na dvacet let dopředu. Muž s mečem hlídal se skupinkou mágů pokladnici ve které bylo všechno. Náhle se ozvalo kouzlo, kterému Raf rozuměl. Natáhl ruku přes mříž a zvolal "POMOZTE MI!" Skupinka plecháčů se blížila blíž a blíž. Můj ochránce vytáhl dlouhý meč a šel ke schodům. Po chvilce už vedl..pro mne neznámého muže s modrýma očima. "Co tu dělám?! Pusťte mne ven!" Ochránce se zasmál a ukázal mu kupu železa. "Do práce holoto" při té práci jsem s chlapíkem stihl prohodit několik slůvek. "Já... budu za chvilku venku" řekl jsem tlumeně. Chlap se zamračil a řekl: "Myslíš že tu budu dlouho?"
"Budeš"
"Proč si to myslíš?"
"Jsi tu nový...pošmáknou si na tobě"
"Kdy jedeš domů?"
"Zejtra nebo pozejtří... možná popozejtří nevím"
"Vezmeš mě taky? Prosím.."
"Hmm... ne"
Strážný práskl bičem a já... *kaňka a dlouhá rozmáznutá čára*
Rafaelův deníček
Pravidla fóra
1) I v této sekci platí všechna obecná pravidla andarijského fóra a Andarie jako celku.
2) Jedná se o role-play sekci. Piště sem vaše příběhy ze hry, klidně zapojte i fantazii. Jediné omezení vaší fantazie je Andaria a neprotestování postav, které pro svou fantazii použijete (např. příběh o přepadení a obrání nějakého hráče, který se nestal a který se dané oběti nelíbí, prostě bude smazán a označen jako spam). Možnost ohrazení se vůči použití jsou 2 týdny od uveřejnění příběhu v případě aktivních postav, neaktivní postavy doporučujeme nepoužívat.
3) Respektujte jednotlivá témata. Příspěvky nesouvisející s příběhem prvního příspěvku jsou spam. V počátečním příspěvku témata autor může dát seznam lidí, kteří mohou přispívat do daného témata. Respektujte tento seznam. Stejně tak autor příspěvku může požádat o zamknutí témata.
4) Seznam hříšníků této sekce bude veden zvlášť. Každý z hříchů bude ohodnocen body a po nasbírání 20 bodů bude dotyčnému zakázáno jakékoli přispívání do sekce.
Ceny hříchů jsou následující:
nesmyslné příspěvky, příspěvky nesouvisející se hrou - 8 bodů
spam - 5 bodů
ooc - 4 body
jiné prohřešky vůči duchu tohoto fóra - dle uvážení moderátora
V případě velmi vážných opakovaných prohřešků může být ještě před dosažením hranice udělen zákaz příspívání, případně může být trest promítnut i do hry. Jednalo by se o non-rp, a tak by byl i trestán. Seznam hříšníků bude vedný v daném fóru, v prvním příspěvku seznam jako takový, následně vždy příspěvek se jménem hříšníka a proč mu byl trest připsán včetně citace.
5) Příběh se dá samozřejmě zamknout za žádost autora prvního příspěvku, a nebo podle vůle moderátora.
1) I v této sekci platí všechna obecná pravidla andarijského fóra a Andarie jako celku.
2) Jedná se o role-play sekci. Piště sem vaše příběhy ze hry, klidně zapojte i fantazii. Jediné omezení vaší fantazie je Andaria a neprotestování postav, které pro svou fantazii použijete (např. příběh o přepadení a obrání nějakého hráče, který se nestal a který se dané oběti nelíbí, prostě bude smazán a označen jako spam). Možnost ohrazení se vůči použití jsou 2 týdny od uveřejnění příběhu v případě aktivních postav, neaktivní postavy doporučujeme nepoužívat.
3) Respektujte jednotlivá témata. Příspěvky nesouvisející s příběhem prvního příspěvku jsou spam. V počátečním příspěvku témata autor může dát seznam lidí, kteří mohou přispívat do daného témata. Respektujte tento seznam. Stejně tak autor příspěvku může požádat o zamknutí témata.
4) Seznam hříšníků této sekce bude veden zvlášť. Každý z hříchů bude ohodnocen body a po nasbírání 20 bodů bude dotyčnému zakázáno jakékoli přispívání do sekce.
Ceny hříchů jsou následující:
nesmyslné příspěvky, příspěvky nesouvisející se hrou - 8 bodů
spam - 5 bodů
ooc - 4 body
jiné prohřešky vůči duchu tohoto fóra - dle uvážení moderátora
V případě velmi vážných opakovaných prohřešků může být ještě před dosažením hranice udělen zákaz příspívání, případně může být trest promítnut i do hry. Jednalo by se o non-rp, a tak by byl i trestán. Seznam hříšníků bude vedný v daném fóru, v prvním příspěvku seznam jako takový, následně vždy příspěvek se jménem hříšníka a proč mu byl trest připsán včetně citace.
5) Příběh se dá samozřejmě zamknout za žádost autora prvního příspěvku, a nebo podle vůle moderátora.

-
- 2. výstraha
- Příspěvky: 279
- Registrován: ned 18. srp 2013, 10:53
- Testovací pole: nikdy
- Bydliště: Nikde
Rafaelův deníček
Bez komentáře

-
- 2. výstraha
- Příspěvky: 279
- Registrován: ned 18. srp 2013, 10:53
- Testovací pole: nikdy
- Bydliště: Nikde
Re: Rafaelův deníček
...V temné komoře...
Deníčku, tohle už dál neunesu. Myslím že je to můj konec. Sedím tu beze slova a strážný nade mnou svírá svůj odporný bič. Povím co se stalo... už dva dny tu odnáším nesmyslnou hromadu prutů a vyrábím nějaké hřebíky ze železa. Strážný viděl můj rozhovor s kolegou. Kolegu popravil na místě. Myslím že dneska popraví mne. Co mám dělat?? Mám si snad začít kopat jámu, nebo začít bušit do stěn?? Mám si kopat hrob, nebo se mám zabít sám?? Vážně nevím, co teď udělám. Jsem smutný a najíst už nedostávám. Byla hloupost někam se vydávat. Komunikační krystal se včera rozzářil, ale strážník ho rozmačkal na kusy. Myslím že se už o nic pokoušet nemusím. Ten velký plecháč s ocelovým mečem říkal že zítra půjdu na špalek. Zítra je dnes... myslím že dneska už zemřu.
...Den "smrti"...
"Jsem tu tak krátce! Tohle nemůžete udělat!"
"Můžeme vše!"
"Nemůžete nic! Okamžitě toho nechte!"
"Grr, doneste ho šéfovi! On si rád pošmákne!"
Vedou mě až k němu. K tomu, o kom nemluvíme. Byl to on... plechovka nabalená v mihtrilovém brnění a s velkým nabroušeným mečem. Koukal na mě jako žabák, který se zrovna chystá na smrt.
"Výborně, doveďte ho do popravní síně. Postavte hlavu na špalek a skončete to s ním. Budu se dívat na svém křesílku"
"Ne!"
"Neodporuj kašpare"
Velká plechovka se zasmála a najednou mi ti dva začali obvazovat ruce provazem. Pak mi dali ruce za záda a s držením té svázané, pohmožděné ruky mě vedli kamsi do podzemí. Otevřeli dveře, a uvnitř stál muž v černé róbě. Přes hlavu měl něco červeného a v ruce držel nabroušenou sekeru z oceli. Ukázal strážcům špalek a přišel blíže. Plechovka se blížila ke svému trůnu naproti špalku. Oba dva mě přednesli před špalek a donutili mne pokleknout. Co se dalo dělat. Kolem špalku bylo mnoho trestanců a ozýval se křik. Oba dva šli k němu a nechali mě tam klečet.
"Za zradu a nepracovitost budeš popraven. Nyní ti bude useknuta hlava a tvá duše navěky opustí tvé tělo. Kate... konej!"
Ozývá se dunění a křik. Jsem... v koncích...Kat se blíží ke špalku. Vzal mou hlavu za vlasy a položil jí tváří na špalek. Následně se napřáhl a po chvilce ticha seknul.... Má hlava se kutálí ze špalku kamsi ke košíku. Plechovka se usmála a všichni se vracejí zpět do práce...
Deníčku, tohle už dál neunesu. Myslím že je to můj konec. Sedím tu beze slova a strážný nade mnou svírá svůj odporný bič. Povím co se stalo... už dva dny tu odnáším nesmyslnou hromadu prutů a vyrábím nějaké hřebíky ze železa. Strážný viděl můj rozhovor s kolegou. Kolegu popravil na místě. Myslím že dneska popraví mne. Co mám dělat?? Mám si snad začít kopat jámu, nebo začít bušit do stěn?? Mám si kopat hrob, nebo se mám zabít sám?? Vážně nevím, co teď udělám. Jsem smutný a najíst už nedostávám. Byla hloupost někam se vydávat. Komunikační krystal se včera rozzářil, ale strážník ho rozmačkal na kusy. Myslím že se už o nic pokoušet nemusím. Ten velký plecháč s ocelovým mečem říkal že zítra půjdu na špalek. Zítra je dnes... myslím že dneska už zemřu.
...Den "smrti"...
"Jsem tu tak krátce! Tohle nemůžete udělat!"
"Můžeme vše!"
"Nemůžete nic! Okamžitě toho nechte!"
"Grr, doneste ho šéfovi! On si rád pošmákne!"
Vedou mě až k němu. K tomu, o kom nemluvíme. Byl to on... plechovka nabalená v mihtrilovém brnění a s velkým nabroušeným mečem. Koukal na mě jako žabák, který se zrovna chystá na smrt.
"Výborně, doveďte ho do popravní síně. Postavte hlavu na špalek a skončete to s ním. Budu se dívat na svém křesílku"
"Ne!"
"Neodporuj kašpare"
Velká plechovka se zasmála a najednou mi ti dva začali obvazovat ruce provazem. Pak mi dali ruce za záda a s držením té svázané, pohmožděné ruky mě vedli kamsi do podzemí. Otevřeli dveře, a uvnitř stál muž v černé róbě. Přes hlavu měl něco červeného a v ruce držel nabroušenou sekeru z oceli. Ukázal strážcům špalek a přišel blíže. Plechovka se blížila ke svému trůnu naproti špalku. Oba dva mě přednesli před špalek a donutili mne pokleknout. Co se dalo dělat. Kolem špalku bylo mnoho trestanců a ozýval se křik. Oba dva šli k němu a nechali mě tam klečet.
"Za zradu a nepracovitost budeš popraven. Nyní ti bude useknuta hlava a tvá duše navěky opustí tvé tělo. Kate... konej!"
Ozývá se dunění a křik. Jsem... v koncích...Kat se blíží ke špalku. Vzal mou hlavu za vlasy a položil jí tváří na špalek. Následně se napřáhl a po chvilce ticha seknul.... Má hlava se kutálí ze špalku kamsi ke košíku. Plechovka se usmála a všichni se vracejí zpět do práce...
"Zkrácená verze z myšlenkového deníčku Rafaela Monguse"
Bez komentáře
