Vážné zranění

[Zoltan]

Roneth se vypotácel z portálu kašlal krev a sotva chodil. Projel okolo něj muž celý v rudém a chvíli si ho prohlížel. "Jste v pořádku?" zeptal se Rudoch.
Roneth zakašlal a vykašlal další dávku krve.. "Dostal sem pěkně.." znovu se rozkašlal, "pěkně přes držku".
Rudoch sesedl z koně podíval se na Ronetha a řekl "Vy jste tam byl taky, to my dnes všichni. Mohu Vám nějak pomoci?" zeptal se Rudoch.
Roneth si klekl na kolena držel se za břicho a znovu se hrozivě rozkašlal. Když přestal kašlat zvedl hlavu k Rudochovi a řekl. "Pomoz mi vstát, potřebuju se dostat ke koni, mám ho u pole."
Rudoch kývl a klekl si vedle Ronetha, pomohl mu vstát a přidržoval ho při chůzy. "Tak pojdmě, opatrně", řekl Rudoch.
Po chvíli pomalé chůze, kdy se Roneth každou chvíli hrozivě rozkašlával a plival u toho krev, nakonec došli k poli kde Roneth ukázal na koně. "To je on." řekl Roneth a Rudoch kývl a zeptal se ."Zvládnete se dostat k felčarům?".
Roneth se na něj podíval a tiše řekl. " Pomoz mi dostat se na koně, on mě už dovede."
Rudoch se postavil ke koni a vytvořil pro Ronetha stoličku, a zároveň ho podporoval rukou tak, aby mu pomohl na koně. Když se Roneth dostal do sedla, podíval se skelnýma očima na Rudocha a řekl ."Díky teď už to zvládnu, Ron se o mě postará."

Po nějaké době se ze tmy u Gladijské cechovny vynořil kůň a na něm přijíždějící postava, která na něm spíš ležela než, že by na něm jela. Kůň rozrazil branku a došel doprostřed ohrady, zafrkal a zastavil se. Roneth se sesunul z koně a chvíli ležel naprosto bez hnutí. Po chvíli se přetočil na břicho a začal se plazit směrem k budově, nechávajíce za sebou přerušovanou šmouhu od v hlíně.


Temná postava vylezla ze stájí kde se starala o pár koní, jelikož zaslechl nějaký hluk. Když vyšel ven spatřil na zemi ležící postavu obrovského barbara, celého od krve u kterého postával kůň a nervózně přešlapoval. Drow se ihned rozběhl k ležícímu tělu a klekl si k němu. S úlevou zjistil, že barbar ještě žije, ale nedalo se určit jak moc dlouho ještě bude. Drow se postavil a zoufale se rozhlédl, už bylo krátce po půlnoci takže samozřejmě nikde nikdo. Udělal pro něj tedy to nejlepší co ho v tu chvíli napadlo, připravil pro něj hromadu sena a položil ho na ní. "S tímhle si sám neporadím, ale udělám pro Vás co budu moct" řekl drow a klekl si k Ronethovi.
Snažil se mu, alespoň vyčistit rány, ale některé byli až moc hluboké a potřebovali by zašít. "Sakra tohle je špatné, tohle je hrozně špatné", řekl drow.
Všiml si, že na kruhové košily kterou měl barbar na sobě, je nejvíce krve. Proto se rozhodl košili opatrně odepnout a podívat se co se stalo. Po odepnutí košile se mu ukázal pohled na obrovskou modřinu přes celou hruď a zároveň hlubokou tržnou ránu na břiše, při pohledu na tu spoušť se drowovi zvednul žalůdek, rychle vstal a vyzvracel se do rohu stájí.
Roneth se najednou rozkašlala otevřel oči a natáhl ruku k drowovi, drow rychle přiběhl klekl si ke zraněnému a protože to vypadalo, že mu chce raněný něco říct, klekl si k němu a chytil ho za ruku.
Drow většině nerozuměl, ale Roneth zdůraznil dvě slova, kterým i přes všechno drmolení drow rozuměl "Lewan... Elfka".
"Nemůžu Vás tady takhle nechat, dovolte mi alespoň vyčistit vám všechny rány" řekl drow a zděšeně sledoval ležícího barbara.
Roneth ho z posledních sil chytnou za robu. "Lewan... Elfka". Po tom Roneth opět omdlel.