Andaria

..............

Tiše stojí u okna a pozoruje tříštění mořských vln o skalní pobřeží. Nervózně si v okolí pasu popotáhne modrou róbu, jen aby nebylo nic poznat. "Proč se chceš vdát?" - zaslechne za sebou klidný hlas. Sama neví, jak mu odpovědět. Z lásky? Z povinnosti nebo snad z lítosti? Myšlenky na krásno...

Hodina po půlnoci. Zelenoočka si unaveně povzdychne. Celé hodiny ležela nad knihami a přesto se nic nenaučila. Hlava jí třeští. Chvíli se jen tak povaluje v křesle a přemýšlí nad událostmi několika posledních dní. Téměř nic nechápe a strach ji svazuje. V tu chvíli se rozrazí dveře domu a trhne sebou...

Mořská voda ji příjemně chladila bosé nohy. Seděla v písku, kousek od ruin katedrály a tiše si pobrukovala. V ruce svírala diamantový prsten, nový - zásnubní. Tížil ji jako pekelné okovy. Cítila ztrátu svobody, stejně jako kdysi před lety. Tiše si povzdechla. Vytáhla pravou nohu z vody a natočila ji...

Studená, kamenná dlažba. Všude tma, jediné světlo v celé místnosti ze sebe vydává dohasínající oharek svíčky. Otřese se chladem, který profukuje do místnosti skrz mříže v oknech. Lehne si na zem a udeří vyzáblou pěstí do dlaždic. Zoufale vzlykne. V mysli jí problesknou vzpomínky: "Dopadneš jako...