Andaria

Není mnoho dní, jako byl tento, i Tirit si toho byl vědom. Po té, co odešel z kobky, zasedl k pozdní snídani a výtečně se najedl. Neustále hleděl ven, daleko za sloupoví malého balkónku, sloužícího i jako okno do zahrady. Přemítal o tom, co všechno ho tam v dálkách čeká. Nemohl tu už zůstat, to vědě...

Bleskurychle vytasil kris. "OTČE!" Tiritův otec se rozesmál. A aniž by se otočil, bodl cosi Tiritovi do břicha. Tiritovi svaly ztuhly. "Věděl jsem, že se o to pokusíš. Udělal si hned několik chyb. Myslíš, že já se svého otce zabít nepokusil?" Tiritovi v hlavě vzplál mučivý oheň m...

Opuštěná jsou panská sídla. Mnoho prázdných pokojů, které se, alespoň dle jejich vlastníků, určitě budou jednou využívat. Čas od času do nich někdo vejde, setře prach, zavře dveře a pokoj se znovu ponoří do tmy. Stejné je to se srdci jejich majitelů. Příliš mnoho prázdného místa, které se snaží vypl...

Uteklo pár dalších let, Tirit už nebyl jen chlapec, dosáhl věku, který by se u normálních smrtelníků dal nazývat problematický. Tirit by ho spíš nazval časem odhození starých zvyků. Prokousal se z kukly nemohoucnosti do věku, kdy se z něj začal stávat motýl - tedy spíše můra. Tirit měl k můrám zvláš...

Cítil několik dalších ran. Převážně do hrudníku a hlavy. Údery pokračovaly, dokud něco nezapraskalo. "Vstaň!" Přikázal mu známý hlas. Tirit se mátožně pokusil vstát, načež zjistil, že má opuchlé koleno a nemůže se tudíž dostatečně postavit jak by si přál, tváří v tvář svému otci. Z úst mu ...

Svítalo, Tirit pospíchal domů, ruce od hlíny spěšně ráchal v ranní rose. Na tváři se mu skvěl slastný výraz vítěze. Mohl to všechno zastavit, bylo to v jeho silách, ale neuměl si poručit a vlastně ani nechtěl. Chápal, před jak velkou věcí stojí, chápal co je v sázce a matně tušil, že to co dělá je p...

Vlahá jarní rána, doprovázená ruku v ruce šerem, v úpatích hor postupně přecházejícím do tmy. U kořenů stromů se ještě válel hedvábný háv mlhy. Vůně zvlhlé zeminy, hřejivé teplo čerstvých rovů v přítmí polorozpadlého kostelíka, chátrajícího na neznámém hřbitově. A to naoranžovělé světlo procházející...